Reality? Věci ve kterých bydlíme. Bude to tak pořád?

Všimli jste si, že v poslední dobou čteme v novinách děsivé informace ze světa o stavu realitního trhu? V Irsku buldozery bourají nedostavěné domy, byty, celá sídliště, protože o ně nikdo nemá zájem.

Ve Španělsku zatím nebourají, ale mají neobydlených=neprodaných tisíce domů a bytů. O tom, že podobná situace je i na realitním trhu u nás není pochyb. Můžeme jen doufat, že nás nepostihne v takové míře a v takovém rozsahu. Stále častěji se dostávají na trh nemovitosti zabavené bankou, exekutorem a jejich další prodej je spojen často s výrazně nižší cenou, než by mohla být cena tržní. Jednoduše řečeno, můžete tyto byty sehnat za polovinu! Nechme stranou spekulace o tom, kdo na těchto prodejích vydělává a přijměme tento stav jako fakt. Na trhu je spousta levných nemovitostí. Co to znamená pro majitele nemovitosti v Česku, kteří přemýšlejí o prodeji? Pravděpodobně další pokles cen a často i zmařené naděje o výhodné investici. Kdo koupil byt v letech 2006-2010,tak dal, až na pár výjimek potvrzujících pravidlo, za nemovitost výrazně více než za ni může dostat nyní. To u mnohých vede k rozhodnutí, že nebudou prodávat „pod cenou“ a s prodejem raději počkají. Výsledek je v krátkodobém horizontu jasný - v průběhu příštích pár let půjdou ceny dolů a při prodeji bude majitel tratit víc než při prodeji nyní. Ceny jdou dolů! Věta „ ... na prodej nespěchám, počkám si, až mi dají moji cenu ...“ znamená v dnešní době jediné – další výrazný pokles ceny prodávané nemovitosti. Pokud dotyčný počká s prodejem více jak 5 let, tak tam si netroufám odhadovat. Třeba bude líp. Majetní majitelé tento pokles cen ustojí, méně majetní, kteří nemovitost zakoupili na hypoteční úvěr, na vlastnictví svého domu „dojedou“. Španělská současnost nám to předvádí v celé své ošklivosti. Moje práce realitního makléře mi dovoluje či spíše ode mne vyžaduje majitelům při prodeji nemovitostí radit. Často ale tyto rady slyšet nechtějí. Často slyším věty typu:„Kolega na noční říkal, že ten byt(dům,pozemek,chalupa...) má mnohem vyšší cenu, než navrhujete ...“ . Co se pak stane? Místo profesionálním makléřem navržené tržní ceny prodáváme za cenu doporučenou "odborníkem z kolbenky" a prodej pak dopadne podle toho. Odmítneme pár zájemců kteří nabízí o 20% méně(tedy cenu doporučenou makléřem) než chce nesmyslně majitel, pak uběhne půl roku, banka a věřitelé nepočkají a začneme s prodejem spěchat! Výsledek? Prodáme za cenu o 10- 30% nižší, než jak doporučoval makléř a nabízeli první zájemci. A majitel přichází o statisíce! Tak to opravdu je! Co obecně poradím všem, kteří chtějí prodat? Řiďte se radami realitních makléřů. 365 dní v roce zprostředkovávají prodeje nemovitostí a vědí, jaká je v dané lokalitě situace. Zařídí vše co je s prodejem potřeba a stojí vás to pár procent z ceny. A konkrétněji? Važte si každého zájemce, který uvažuje o koupi vaší nemovitosti. Zvažujte každý jeho návrh. Teorie typu „každý barák má svého kupce“ dnes dostává tvrdě na frak a „kupcem“ se stává bankovní dům. Španělsko je velmi blízko. Neodpustím si jeden dodatek. Výraz "neprodám pod cenou" podle mě znamená, že v případě dvou nabídek nevyužiji tu nižší. V případě jediné nabídky nejde o prodej pod cenou, ale o prodej za cenu tržní . Zboží(nemovitost) má takovou cenu, jakou za ni chce dát někdo jiný.